Myš-lenky #2

Ahoj všichni

Dlouho jsem se neozvala a nadala jsem si, co se to se mnou zase děje. A neděje se něco jenom se mnou, ale i se světem.
V tomhle článku a dalším dílu Myš-lenek se chci věnovat sobě a světu kolem mě, nás.
1. část článku
Dneska ráno, když jsem se probudila a přečetla si jenom nadpis článku na blogu mé nejlepší kamarádky, ikdyž mě ona považuje jenom za kamarádku, myslela jsem, že asi prasknu.
Už párkrát se stalo, že když jsem jí něco poslala, nějaký citát nebo obrázek, tak ho použila na blog a považovala ho za svůj. I přes to vše ji mám ráda. Ze začátku moje rozhořčení z toho, že si založila 10.6. 2014 blog a ani mi to neřekla, bylo tak velké, že už jsem to chtěla mezi námi ukončit..

A to já jí říkám vše!  Vím, že určitě mě budete považovat za tupou a že z toho dělám velké drama, ale tohle je jenom začátek.
Mám jí ráda, za to jak mě podporovala v mé nejtěžší chvíli, nosila mi domů rakvičky, po kterých jsem lapala jak masožravka po mouše.
Ale jak jsem přišla do školy po prázdninách, vše se změnilo.
Myslím, že mezi námi existuje jenom chatové přátelství.
Abyste to pochopili, tak začnu od začátku.